sobota 31. března 2012

Puncetto valsesiano 1 - plné a prázdné čtverečky

Základním motivem puncetta jsou plné a prázdné čtverečky různých velikostí. Postup při jejich šití je na odkazu puncetto valsesiano na horní liště.

Je možné vymyslet téměř neomezené množství vzorů od malých až po velké a složité. Příklady jednoduchých pásků šitých z nejmenších čtverečků:



Schématický nákres:





Další možností je využití větších čtverečků - ty ale vyžadují již určitou zkušenost, protože je mnohem těžší dodržet jejich stejnou velikost (nebo jsou na nich možná více vidět i malé nepravidelnosti...).













Větší čtverečky nemusí být jen plné nebo prázdné, ale dají se ještě rozdělit na menší:















 

Okraje vzoru je možné ukončit pomocí zoubků:


 












Pokud si někdo netroufne na vytvoření svého vlastního vzoru, je možné hledat inspiraci třeba mezi vzory na filetové háčkování:


středa 21. března 2012

Arménská krajka - kruhové motivy



Kruhové motivy mohou být použity jednotlivě - nejefektnější jsou ale spojené do řádků nebo různých tvarů. Je možné přitom využít různých stehů, velikosti a barev kruhů.

Základem je jednoduchá smyčka, do které ušijeme první řadu obloučků. Zatažením za konec nitě potom smyčku zmenšíme na požadovanou velikost a zároveň spojíme obloučkovou řadu do kruhu. Potom přejdeme jedním uzlem na vrchol obloučku a začínáme druhou řadu. Po několika řadách obyčejných obloučků můžeme použít různé ozdobné stehy, které vytvářejí vzory.



Stejným způsobem se šijí také kytičky, kdy na základní smyčku připevňujeme postupně jednotlivé okvětní lístky.
Dalším příkladem využití kruhového motivu jsou nejrůznější dečky, které jsou velmi oblíbené např. v Turecku.


úterý 13. března 2012

Další staré vzory

Následující vzory jsou opět z publikace Hardouin, G.: Album de Dentelle de Venise. Velikost každého motivu je 7,3 x 7,3 cm.






















































sobota 3. března 2012

Hvarská krajka (Hvarska čipka)

Krajkářská oblast na ostrově Hvar je ze všech tradičních chorvatských krajkářských míst nejmladší. Je spojena s místním benediktýnským klášterem a krajky se zde vyrábějí zhruba od  poloviny 19. století. Jednou z jejich zvláštností je využití vláken z rostlin agáve. Z rostlin starších než 3 roky se sbírají čerstvé listy, z jejichž středové části se získávají vlákna, která se dále zpracovávají. Výsledkem jsou bílé nitě o specifické pevnosti a délce až 1 m.  Další charakteristickou zvláštností je použití tenerif, které mají nejen základní kruhový tvar, ale často se objevují i čtverce, trojúhelníky, srdíčka a další. Centrální tenerifa může být také na okrajích zdobena síťováním.
http://www.lacecorner.com/hvar/photo_gallery.aspx



Spolek "Sikirevské motivy"

Dalším místem Chorvatska, kde se můžeme setkat s tenerifou, je Sikirevci v Slavonii (původně jsem si myslela, že tyto krajky mají něco společného s Hvarem, ale jedná se o zcela samostatnou krajkářskou oblast na úplně jiném místě - omlouvám se!). Od roku 2009 zde existuje spolek, který se pod vedení Mariny Šarčević snaží o udržení a rozvoj tradiční krajky a výšivky. Tenerify se šijí z bavlněných nití a jsou součástí oděvů nebo bytových textilních doplňků a jsou doplněny výřezovou výšivkou.
http://marinamotivi.blogspot.com
http://www.opcina-sikirevci.com/kultura/motivi.htm

Další fotografie jsou z výstavy v Lepoglavě: