Návody

Klasická šitá krajka

Příprava pomocného podkladu

Krajka se šije na pomocném podkladu, který musí mít hladký povrch, ale zároveň by měl být pevný, aby se z něj nevytrhávaly nitě. Nejčastěji se využívá "sendvičového" systému, kde svrchní vrstvu tvoří celastik nebo papír polepený průhlednou fólií a dále následují dvě vrstvy plátna. Vzor krajky je na povrchu celastiku nebo papíru s fólií, plátno slouží ke zpevnění celého podkladu a usnadňuje závěrečné oddělení krajky.

Průřez třemi vrstvami podkladu

 

Vzor se na podklad přenáší dvěma způsoby. Na celastik se obrysy vzoru vypichují, na papír s fólií se pouze nakreslí nebo nakopírují.

Přenášení vzoru na celastik:
Papír se vzorem přišpendlíme ke čtverečku celastiku, položíme na měkkou podložku a vypichovátkem postupně propichujeme obrysy vzoru. Dírky by měly být ve vzdálenosti asi 3 mm. Po odstranění papíru je vzor zřetelně viditelný i na celastiku. Pro zvýraznění je možné ještě linie obtáhnout bílou gelovou tužkou.

Přenášení vzoru na papír:

Vzor pouze nakopírujeme nebo nakreslíme na kancelářský papír a povrch přelepíme průhlednou samolepicí fólií.

Příprava sendviče:

Na sebe naskládáme dvě vrstvy plátna a navrch položíme papír nebo celastik se vzorem. Vše po obvodu sešijeme stehovkou.

Příprava obrysových linií vzoru

Obrysové linie vzoru se vytvářejí pomocí dvojité silnější příze (sněhurka, perlovka apod.). Tato příze se položí na povrch vzoru a přišívá se k podkladu drobnými stehy tenkou nití. Jedině tato nit prochází třemi vrstvami pomocného podkladu - vše ostatní zůstává pouze na povrchu.

 

Vedení příze při ukončování obrysu:

Pokud je vzor složitější, je nutné vytvářet i postranní odbočky. V prvním případě (první červený kruh) nejsou obrysové nitě pevně spojeny - při šití výplní a závěrečném kroužkování sice určitý spoj vznikne, nemusí ale být úplně pevný. Mnohem spolehlivější je propojení obrysových nití tak, jak je nakresleno v druhém červeném kruhu.

I když délku obrysových nití lze odhadnout, většinou se neobejdeme bez jejich nastavování. Nejvhodnější způsob je na dalším obrázku (v prvním případě nastavení jedné nitě, v druhém případě nastavení obou nití):

 

Šití výplní

Princip většiny výplní je založen na kroužkovacím (smykovacím) stehu. Šije se v řadách nad sebou tak, aby postupně vyplnil plochy ohraničené obrysovými liniemi. Stehy se připevňují pouze k nitím, tvořícím tyto obrysové linie - nesmí nikdy procházet pomocným podkladem!

Existuje celá řada ozdobných stehů (některé budu postupně přidávat na samostatnou stránku). Volba stehu velmi ovlinňuje celkový vzhled krajky - je třeba určitého citu, aby výsledek nepůsobil "přeplácaně".

Závěrečné kroužkování

Po ušití všech výpní se obrysové linie začišťují kroužkováním.

Steh se podkládá nejméně dvěma volně položenými nitěmi. Přitom u většiny krajek je kroužkování husté (stehy leží těsně u sebe), může být ale také prováděno tak, že nitě, kterými jsou stehy podloženy, jsou silné a výrazné a kroužkuje se řídce velmi tenkou nití.

Oddělení krajky od podkladu

Nakonec se krajka opatrně oddělí od pomocného podkladu. Provádí se to tak, že se opatrně přestřihají tenké nitě, kterými byly k podkladu připevněny obrysové linie, krajka se mírným tahem uvolní a odstraní se zbytky přestřihaných nitek.

Šitá krajka bývá obvykle dost pevná, proto se tuží jen málokdy. Většinou stačí jen přežehlit.

Další podrobný postup a zejména velké množství výplňových stehů je ve skriptech Zdeny Kindlové (koupit je možné ve VSUŘ).