Oya - kytičky

Oya je jedním z názvů označujících orientální uzlíkovou šitou krajku a používá se hlavně v Turecku. Ale není to tak úplně jednoduché, protože stejný název se používá i pro podobně vypadající, ale háčkovanou krajku. Takže lepší název je "Igne Oyalari" (igne = jehla). Je možné najít i přesné definice této krajky i s jejím popisem a rozdíly od ostatních uzlíkových krajek. Jenže rozdíly jsou jen malé, postupy se prolínají, takže pro běžnou potřebu asi není nutné se tím podrobně zabývat.

Jednu zvláštnost ale tato krajka má - jsou to typické barevné trojrozměrné kytičky (podobné jsou známé i z Bulharska, ale nedosáhly tam takového rozšíření jako v Turecku). Dříve byly součástí různých lemů na ručnících, dečkách a oděvech), v současné době stoupá jejich obliba při tvorbě specifické bižuterie. Pomocí internetových vyhledávačů lze takových obrázků najít velké množství.




Technika je jednoduchá: pomocí uzlíkových stehů se podle vlastní fantazie tvoří různě uspořádané lístky kytiček. Stehy jsou poměrně husté, obloučky stehů se šijí pouze v jednom směru, v opačném se vrací napnutá nit. Přidáváním nebo ubíráním obloučků se lístek rozšiřuje nebo zužuje.

Rozšiřování lístku

Zužování lístku

Na závěr se celý lístek obšije řadou obloučků (tato řada může být barevně odlišná, zoubky mohou být ozdobnější, může se přidat drátek pro snadnější tvarování apod.).

Okraj lístku

http://www.estetiktr.net/igne-oyasi-modelleri.html/igne-oyasi-modelleri2

Pažská krajka (Paška čipka)

Na chorvatském ostrově Pag se již po staletí zhotovují krásné šité krajky. První písemné zmínky o nich pocházejí z 15. století a jsou spojeny zejména s tamním benediktinským klášterem. V něm se začaly uchovávat krajky i jejich předlohy a v 19. století tu byla založena první krajkářská škola. V současné době je v klášteře velká sbírka historických textilií, která byla prohlášena za kulturní památku. Původně se ale krajkami zdobily lidové oděvy; vzory a technologické znalosti se předávaly z matky na dceru. Po zániku lidových oděvů se za vydatné pomoci další krajkářské školy rozvíjí tvorba bytového textilu - závěsy, ručníky, dečky a podobné. Ty je možné vidět (a jako turistický suvenýr i zakoupit) na ostrově dodnes.
Typově je pažská krajka velmi podobná reticelle, má pouze některé charakteristické zvláštnosti. Většinou je tvořena z několika základních elementů, které mají i svoje typické názvy. Na první pohled zaujmou například trojúhelníky s řídkou výplní, dělící nebo lemující pásky s krátkými spojkami a velké množství malých kulatých pikotek.
Některé příklady historických krajek jsou z výstavy na krajkrářském festivalu v Lepoglavě.

Záložka do knihy

Na podzim minulého roku jsem se zúčastnila jedné výstavy Rakouského krajkářského svazu v Purgstallu. Byla to soutěžní výstava v rámci kongresu, který se koná každé tři roky, pokaždé v jiném městě nebo městečku. Tématem byla tentokrát záložka do knihy. Měla jsem v té době rozpracovanou krajku, která odpovídala předepsaným rozměrům, ačkoliv byla původně vymyšlená jako šperk. Proto jsem ji také šila stříbrnými nitěmi Titano a Titolo (a musím přiznat, že se s nimi v tomhle případě šilo strašně špatně). Se skřípáním zubů jsem krajku dokončila, ozdobila třapcem a ze šperku byla záložka! A nakonec přišla i nečekaná odměna v podobě zvláštní ceny...

Fotografie z kongresových výstav jsou buď na stránkách krajkářského svazu (zde) nebo v albu Marie Bissacco (zde).

Šála s arménskou krajkou

 

Šála je ušitá ze zbytku jemné vlněné látky, na okrajích je založený asi půlcentimetrový lem obroubený řídkým smykovacím stehem. Na užších stranách šály je ozdobný okraj šitý technikou arménské krajky (za použití stehu s jednoduchým uzlíkem). 

Část okraje je jednoduchá síťka s dírkami, vypracovaná v řádcích nad sebou:

Další část okraje je tvořená šiškovým vzorem, kde každý motiv je ušitý zvlášť. Rozmístění šišek je třeba vypočítat podle šířky šály tak, aby mezery mezi nimi byly stejnoměrné. Velikost motivu je možné zvětšit nebo zmenšit přidáním nebo ubráním počtu smyček v první řadě.

Další příklady ozdobných lemů s podobným vzorem (Priscilla Armenian Lace Book):