Vějíř pro módní přehlídku na piešťanském krajkářském festivalu World lace festival - šitá krajka, tři měsíce perné práce...
Vějíř pro módní přehlídku na piešťanském krajkářském festivalu World lace festival - šitá krajka, tři měsíce perné práce...
Podle jednoho podvinku se dá krajka ušít v různých variantách. Pokud je jednobarevná, můžeme si dovolit více experimentovat s výplněmi. V barevném provedení úplně stačí základní pláténko. A aby to nebylo úplně jednoduché, stačí třeba jen pár dírek.
Kdysi dávno jsem našla ve starém časopise z roku 1910 krásnou, neobvyklou, ale dost složitou tenerifu. I s podrobným návodem.
Šitá krajka: Tenerifa pro pokročilé (sitakrajka.blogspot.com)
Sama jsem ji nezkusila ušít, ale tajně jsem doufala, že to přece jen někdo udělá a že konečně uvidím výsledek. Trvalo to dlouho, ale dočkala jsem se! Tou odvážnou krajkářkou byla Sarah Bradberry, která celý postup i s komentářem zveřejnila ve facebookové skupině Teneriffe Lace Weaving.
Nejšílenější na celé věci je to, že návod je psaný dost archaickou češtinou, kterou si Sarah pomocí překladače přeložila do angličtiny - a i tak postupu porozuměla (trochu asi pomohl i nákres) a tenerifu ušila. A je fakt krásná!
Díky, Sarah!!! 💖
Ve virtuálním světě občas proběhne nějaká akce, výzva, soutěž - prostě něco, co člověka probudí z letargie a donutí ho vyvinout nějakou krajkářskou aktivitu. Lace Design Challenge byla zajímavá v tom, že autorka nabízela různé možnosti, jak hravým způsobem vytvořit neobvyklý námět a vzor pro krajku. Bylo to občas spíš hraní si s barvami nebo pastelkami a nic použitelného z toho nevzešlo, ale bylo to hezké.
Můj vzor sice není nijak zvlášť převratný, ale téma "Fragmenty" bylo pro šitou krajku velmi dobře použitelné.
Imaginární písmo jsem vyšila tenkou černou nití na hotové podkládané pláténko, zlaté špičky trojúhelníků byly komplikovanější. Nejdřív jsem obtočila jejich obrysy zlatožlutou nití, vyplnila vnitřek žlutým filcem a nakonec vše překryla zlatým dracounem technikou zlaté výšivky.
Další podrobnosti na webových stránkách autorky výzvy: lacebutwhy
nebo na instagramu: Cordula Pröfrock (@lacebutwhy)
Výšivka vznikla tak trochu jako cvičná práce. Má velikost přibližně 8 x 8 cm a je převzata z lidového kroje z okolí jihočeského Tábora (z publikace Blaženy Šotkové "Naše lidové kroje" z roku 1951).
Kdyby si někdo náhodou chtěl tuhle strašlivou práci vyzkoušet (myslím tím jeden motivek, ne celou zástěru), přikládám neumělý nákres.
V posledním čísle časopisu Krajka vyšlo malé povídání o reticellách i se třemi podvinky. Třeba se budou před Vánocemi hodit...
Krajka byla šitá podle historického tištěného vzorníku "Newes Modelbuch in Kupfer" Johanna Sibmachera (v jiných vydáních psáno Siebmacher) z roku 1604. Cílem nebylo vytvořit autentickou repliku, ale vyzkoušet si, jestli jsem schopná vůbec něco takového ušít...
Především bylo nutné vzor zvětšit, aby se daly dobře vytvořit i nejmenší detaily za použití ještě přijatelně tenké nitě. Výsledná velikost (průměr) krajky je tedy necelých 18 cm. Nitě jsou krémové - na podlož kordonet 60 a na samotnou krajku bavlněné strojové šicí nitě.
Krajku jsem vytvářela postupně, směrem od středu k okrajům. U některých motivů bylo nutné předem připravit podlož obrysových linií, někde stačil jen systém pomocných stehů (to se týkalo hlavně té spousty ozdobných obloučků).
V časpoise Krajka 2/2020 vyšel článek s návodem na ušití jednoduché kruhové krajky typu Aemilia ars. Popis je doplněný fotografiemi, tak je snad postup dostatečně srozumitelný (aspoň doufám...).
Motiv přelepený fólií a podložený látkou |
Obrysy z dvou nitek Sněhurky |
Výplň z melírované příze (pláténko) |
Hotová barevná část |
Obtáčený tyl - zleva doprava |
Obtáčený tyl - zprava doleva |
Hotová další část |
Všechny výplně |
Závěrečné kroužkování s pikotkami |