Výšivka vznikla tak trochu jako cvičná práce. Má velikost přibližně 8 x 8 cm a je převzata z lidového kroje z okolí jihočeského Tábora (z publikace Blaženy Šotkové "Naše lidové kroje" z roku 1951).
Kdyby si někdo náhodou chtěl tuhle strašlivou práci vyzkoušet (myslím tím jeden motivek, ne celou zástěru), přikládám neumělý nákres.
V posledním čísle časopisu Krajka vyšlo malé povídání o reticellách i se třemi podvinky. Třeba se budou před Vánocemi hodit...
Krajka byla šitá podle historického tištěného vzorníku "Newes Modelbuch in Kupfer" Johanna Sibmachera (v jiných vydáních psáno Siebmacher) z roku 1604. Cílem nebylo vytvořit autentickou repliku, ale vyzkoušet si, jestli jsem schopná vůbec něco takového ušít...
Především bylo nutné vzor zvětšit, aby se daly dobře vytvořit i nejmenší detaily za použití ještě přijatelně tenké nitě. Výsledná velikost (průměr) krajky je tedy necelých 18 cm. Nitě jsou krémové - na podlož kordonet 60 a na samotnou krajku bavlněné strojové šicí nitě.
Krajku jsem vytvářela postupně, směrem od středu k okrajům. U některých motivů bylo nutné předem připravit podlož obrysových linií, někde stačil jen systém pomocných stehů (to se týkalo hlavně té spousty ozdobných obloučků).
Při vytváření obloučků platí obecná zásada, že podlož začínáme vytvářet vždy na pravé straně obloučku směrem doleva - to znamená, že se vracíme zpátky k hotové části krajky a podlož tak máme k čemu připevnit. Napneme několik nití a končíme na levé části obloučku (počet nití podlože je tak vždy lichý, nejčastěji tři nebo pět). Oblouček pak začínáme obsmykovávat směrem zleva doprava. Pokud jsou k právě obšívanému obloučku připojeny obloučky další, vytváříme je opět tak, aby podlož začínala zprava doleva a obšívání zleva doprava.
U některých vzorů (hlavně kruhových) ale může být postup komplikovanější, protože jsou místa, kde oblouček ještě není k čemu připevnit - jeho levá část se přichytí k prozatímnímu pomocnému stehu a teprve nakonec se připojí k celku.
Podle výše popsaného postupu vytvoříme první oblouček a obšijeme ho do poloviny do místa, kde začíná pravá část připojeného obloučku.
Vytvoříme podlož připojeného obloučku a začneme ho obšívat opět až k místu, kde je připojená pravá část dalšího obloučku.
Tento další oblouček ale zatím ještě není k čemu připojit, musí být tedy prozatímně přichycen k pomocnému stehu.
Pokračujeme v obšívání, přecházíme přitom z jednoho obloučku na druhý, dokud nenarazíme na pravou část dalšího připojeného obloučku.
Vytvoříme další připojený oblouček a při jeho obšívání opět zastavíme u pravé části nového obloučku.
Ušijeme opět část obloučku a zůstává poslední velký oblouk, který bude opět připojený k prozatímnímu pomocnému stehu.
Nyní můžeme obšít najednou celou pravou část skupinky obloučků a po centrální kružnici přejdeme k dalšímu motivku.
Stejným způsobem se ušije další skupinka, u které už jsou dlouhé obloučky připevňované přímo k hotové části vzoru a nepotřebují pomocné stehy.
Podlož obloučku poslední skupinky pečlivě připevníme k prvnímu dlouhému obloučku tak, aby se po odstranění pomocného stehu spoj nerozpadl. Stejně ušijeme zbytek vzoru.
Poznámka: Středová kružnice u vzoru je neobsmykovaná, protože k ní byla následně připojena ještě další část vzoru. U jednoduché kytičky by byl postup takový, že by se zároveň obšívala i tato centrální kružnice.
Od roku 2000 se v Číně pravidelně koná obrovské textilní bienále "From Lausanne to Beijing". Moje krajka byla mezi vybranými do letošního jedenáctého ročníku. Kvůli koronavirové pandemii je výstava zatím ve virtuální podobě a čeká se na další vývoj situace...
