Puncetto valsesiano 6 - barva

Puncetto valsesiano ve své původní podobě nebylo pouze jednobarevné, ale často se s jednom vzoru objevovalo barev více (a byly to občas i dost divoké kombinace). Barvy je možné využít i v současné krajce. V takovém případě se lépe pracuje s více utaženými uzly, protože v hustější síti se barevné přechody lépe schovávají, zvlášť pokud používáme kontrastnější barvy. V následující části je podrobný postup šití plných i prázdných barevných čtverečků, ale samozřejmě podobným způsobem se pak šijí i komplikovanější vzory.


Plné čtverečky

Plné čtverečky se nejlépe šijí každý zvlášť - to znamená, že začneme prvním čtverečkem zleva, po jeho dokončení navlékneme do jehly jinou nit a pokračujeme sousedním čtverečkem, který připojujeme k prvnímu (stejným způsobem jako k okraji):

Prázdné čtverčky

Aby byla odlišná barva i na dolní straně čtverečku, musíme změnit barvu nitě již při poslední zpáteční řadě. Pak šijeme podle nákresu. Můžeme přidávat další prázdné čtverečky, střídat s plnými - prostě, fantazii se meze nekladou...

Podobným způsobem je možné barevně upravit jakýkoliv vzor.

 

V italských publikacích jsou hlavně historické vzory, které již vyžadují větší praxi a zručnost. Výsledky jsou pak ale úžasné.

Články o šité krajce

Článků o šité krajce je jako šafránu, alespoň ve srovnání s krajkou paličkovanou. Proto mám vždycky obrovskou radost, když se objeví nějaký další. Tentokrát se do tohoto nelehkého úkolu pustila Lenka Veselá a myslím, že ho zvládla naprosto úžasně. Článek najdete v magazínu Fleru pod názvem
Kouzla s nití a jehlou - ručně šitá krajka (1. část)  a
Proč je šitá krajka šitá? (2. část).

Další povídání o šité krajce i se spoustou obrázků je na Lenčině blogu:
I. Co je to vlastně šitá krajka
II. Něco málo z historie šité krajky
III. Šitá krajka - vzorníčky technik
IV. Ušijte si tenerifu, půvabnou sluníčkovou krajku

Přeji krásný čtenářský zážitek a hodně inspirace!

Titulní strana magazínu FlerMag

Spojky

Moderní krajka s kroužkovanými spojkami

Spojky jsou různě dlouhé sloupky, které spojují jednotlivé motivy šité krajky. Mohou být jednoduché nebo rozvětvené, rovné nebo zakřivené, pravidelné nebo nepravidelné. V některých místech krajky mohou rovněž tvořit řídké výplně. Šijí se před závěrečným kroužkováním obrysových linií nebo v některých případech současně s ním.

Existuje několik základních možností, jak spojky ušít:


1. Volně stáčené spojky (sorrentské)

jsou úzké, jemné a většinou jen krátké. Často se šijí v pravidelných řadách, takže vytvářejí dojem ažury. Jednoduchá nit se na zpáteční cestě jednou nebo vícekrát volně obtočí a opatrně se utáhne tak, aby obě nitě byly stejně napnuté.

2. Hustě obtáčené spojky (reticellové)

se šijí podobným způsobem - základ spojky však není obvykle tvořen pouze jednoduchou nití jako v předchozím případě, ale vícenásobnou; pak teprve celý sloupek hustě omotáváme.

3. Kroužkované spojky (benátské)

se používají velmi často, protože jsou velmi pevné a přitom se dobře tvarují. Základem je opět několikanásobně natažená nit mezi oběma spojovanými místy, která se nakonec hustě obšije kroužkovacím (smykovacím) stehem.

Existuje také oboustranná varianta této spojky: nejdříve se kroužkuje (ne příliš hustě) v jednom směru a pak se vracíme zpátky, přčemž stehy umisťujeme do mezer vzniklých v předchozí řadě.

Kroužkované spojky je možné také zdobit pikotkami nebo pavoučky, dají se dobře rozvětvovat a spojovat tak, aby byly použitelné i jako výplně.

4. Látané spojky

jsou méně časté; jsou tvořeny plochými pásky, které vznikají propletením dvou pevně napnutých nití.

Všechny spojky lze podle potřeby různě kombinovat a dále upravovat nebo zdobit (hvězdička obsahuje spojky volně stáčené, hustě obtáčené i kroužkované):

Stará dečka

Celkový pohled

Udělala jsem si radost a koupila si dečku vyrobenou technikou šité krajky. Není ani tak starožitná, jako spíše stará. Zaujala mě hlavně preciznost provedení krajky. I když už byla dečka určitě praná, všechny motivy dobře drží tvar a deformace jsou jen minimální. Nádherně vypracované jsou také kroužkované spojky, hlavně ty s malinkými kolečky v místech křížení.

Kytička

Kytička měla být původně na šatech pro OIDFU, ale nestihla jsem ji včas dokončit. Tak si ji nechám a určitě ji použiju na něco jiného. Pokud by se hodila i někomu jinému, tady je návod:

Použitý podvinek:

Originální velikost (průměr kytičky) je 11,5 cm, ale samozřejmě je možné ji zmenšit nebo zvětšit podle potřeby. Výplně jsou velmi jednoduché - podkládané plátno a podkládaný svazovaný steh. Tyto stehy jsou pevné, dobře drží tvar a nedeformují okraje vzoru. Kytička je dozdobena stříbrnými flitry s korálkem.

Pikotky

Malá pokrývka s pikotkami u středových motivů (vzor ŠÚUV)

Pikotky jsou drobné výstupky nebo obloučky, které se šijí současně s kroužkováním. Existuje několik postupů - přitom některé jsou typické pro šitou krajku, s jinými se setkáváme spíše u výšivek.


Benátské pikotky

Při jejich šití používáme pomocný špendlík nebo steh, který umístíme do podložky v místě vrcholu budoucí pikotky. Poslední kroužkovací steh povytáhneme a zachytíme za špendlík. Podle následujícího schématu potom pikotku obšijeme kroužkováním.

Benátské pikotky zjednodušené

Princip je podobný jako v předchozím případě, neobšívá se však horní část smyčky, která zůstane volná. Pikotka se pouze upevní jedním nebo dvěma kroužkovacími stehy.

Bullionové pikotky

Jehlu zapíchneme do posledního kroužkovacího stehu a omotáme ji několikrát nití (v tomto místě ji musíme přidržovat rukou, protože má snahu se odmotávat). Opatrně protáhneme jehlu a utáhneme tak, aby se vytvořil malý oblouček.

Řetízkové pikotky

jsou vytvořené z krátké řady volně ušitých řetízkových stehů. Řetízek se v polovině přeloží a připevní se k poslednímu kroužkovacímu stehu.

Kroužkované obloučky

Tyto pikotky se šijí stejně jako běžné kroužkované obloučky, jsou jen co nejvíce zmenšené.

Vzorník základních typů pikotek (pořadí je shodné s předchozím popisem):

Puncetto valsesiano 5 - rozšiřování a zužování

Vytvořený vzor nemusí mít jen tvar čtverce, obdélníku nebo úzkého pruhu. Jeho okraje můžeme podle potřeby rozšiřovat nebo zužovat tak, že vzniknou schůdkovité zoubky. Příkladem je následující vzor, který může být použit například k ukončení šály, prostírky, kabelky a podobně. K zoubkům se mohou připevnit třásně nebo korálky.

Postup při rozšiřování:

Postup při zužování: