Co je šitá krajka?

Šitá krajka je technika, která je starší než paličkování, ale v současné době je téměř zapomenutá. Zůstalo jen několik míst, kde je ještě živá, ale slouží tu většinou spíš jako turistická atrakce. Můžeme na ni narazit například v Itálii na ostrově Burano, v Chorvatsku na ostrově Pag, v maďarském Kiskunhalási, ve Francii (pověstná Alençonská krajka byla v roce 2010 zařazena na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO) a ještě v některých dalších oblastech. Na všech těchto místech jsou uchovávány a vytvářeny spíše tradiční vzory, které mají velmi charakteristické znaky a jsou proto většinou snadno rozpoznatelné. Také Česko má svou typickou šitou krajku, jejíž počátky jsou spojeny se jménem Emilie Mildeové – Paličkové a dalších výtvarnic. Jejich krajky jsou spíše jednoduché, geometrické a velmi dobře odpovídající tehdejší (i současné) době.

Šitá krajka podle vzoru Školského ústavu umělecké výroby v Praze

Postup

Princip je velmi jednoduchý a další výhodou je, že není třeba žádných zvláštních pomůcek – stačí jehla, nit a podložka.

Příprava podložky

Krajka se šije na pomocné podložce – původně to byl pergamen, pak voskové plátno, někdy papírový karton a podobně. Dnes je nejpoužívanější knihařský cellastik (papír s vrstvičkou plastu na povrchu), na který se vzor přenáší vypichováním obrysových linií. Lze ale použít i kancelářský papír s natištěným nebo nakresleným vzorem, který se přelepí průhledným samolepicím filmem (např. průhledná tapeta). Papír nebo cellastik se vzorem je nutné podložit ještě dvěma vrstvami plátna a vše sestehovat dohromady.

Obrysy vzoru

Obrysové linie vzoru se připravují tak, že na povrch pomocné podložky se položí dvojitá silnější nit (např. perlovka, sněhurka apod.), která se přišívá drobnými stehy tenkou šicí nití k podložce. Celá krajka je pak k podkladu připevněna pouze touto tenkou nití, vše ostatní se šije pouze na povrchu.

Šití výplní

Principem výplní je volnější kroužkovací (smykovací) steh, který se šije postupně v řadách nad sebou. Pomocí různých variant tohoto stehu je možné vytvořit velké množství různých dekorativních vzorů. Výplně se šijí obvykle tenčí nití (např. mulinkou).

Kroužkování obrysů

Po ušití všech výplní se začistí obrysové linie hustým kroužkováním tenkou nití. Tyto stehy se ještě podkládají nejméně dvěma silnějšími nitěmi – tím získá obrys větší plastičnost a pravidelnost.

Závěrečné práce

Nakonec se krajka oddělí od podložky opatrným přestřižením tenkých šicích nití, očistí se od jejich zbytků a přežehlí se. Většinou není třeba tužit.



Obrysové linie vzoru



Část hotových výplní