 |
| Protahování na tylu barevnými a kovovými nitěmi, pol. 20. století |
Výšivka na tylu sice nepatří mezi pravé šité krajky (řadí se mezi výšivky - jak už název napovídá), ale protože se jedná o zajímavou techniku, která je u nás už dost zapomenutá, dovolím si ji trochu připomenout.
Pro ruční výšivku je nejvhodnější bavlněný, případně hedvábný tyl. Úplně nejdřív ho musíme vyžehlit a vypnout do rámu nebo alespoň do vyšívacího bubínku. Další postup záleží na tom, jestli budeme provádět výšivku předkreslenou nebo podle počítané nitě. A ještě si můžeme vybrat z několika druhů stehů.
Výšivka protahovaná
je založená na použití předního stehu (jehlu s nití, odpovídající velikosti ok tylu, protahujeme postupně potřebným směrem). Při vyšívání předkresleného vzoru musíme nejdříve přišpendlit nebo přistehovat kresbu vzoru pod vypnutý tyl a potom jenom co nejpřesněji vyšívat nakreslené linie. Je možné i část tylu vystřihnout - v tom případě nestačí jen přední steh, ale okraje dírek musí být pevně obšité.
 |
| Přední steh |
 |
| Protahování na tylu pole předkresleného vzoru (vzor ŠÚU |
Druhou možností je vyšívání podle počítané nitě. Nitě protahujeme podle různých schémat danými počty oček a vytváříme tak dekorativní výplně nebo samostatné geometrické tvary.
Řada dalších vzorů je také ve staré brožurce Die Tüllstickerei (nakladatelství T. Dillmont).
Často se používá také kombinace obou typů výšivky - podle předkresleného vzoru vytvoříme kontury a vnitřní plochy zdobíme různými výplněmi podle počítané nitě.
 |
| Protahování na tylu podle předkresleného vzoru, plochy vyplněné výšivkou podle počítané nitě |
Výšivka řetízkovým stehem
je tvořena řetízky přes jedno nebo více ok tylu. Může být šita běžnou vyšívací jehlou nebo častěji speciální jehlou, která vypadá spíše jako háčkovací háček s trochu ostřejší špičkou. Technika se také více podobá háčkování než vyšívání - pouze se háčkuje přes napnutou tkaninu a pak svrchní část řetízkového oka zůstává na lícové straně tylu, spodní část na rubové straně. Této technice se také někdy říká tamburování.
 |
| Vyšívání tamburovací jehlou |
I tuto výšivku je možné provádět buď podle předkresleného vzoru nebo podle počítané nitě.
V zahraničí je tento typ krajky známý jako Lierská krajka (Lierse kant), Limerick (Limerick lace) a řada dalších.
Aplikace
je další možností, jak ozdobit tyl. Většinou se kombinuje s výšivkou. Provádí se tak, že se na sebe položí tyl a jemný mušelín nebo podobná tkanina, sestehují se a výšivka se provádí skrz obě vrstvy. Pak se podle vyšitých kontur část mušelínu opatrně odstřihne. Vzor je pak tvořen střídáním vzdušnějších částí tvořených pouze vrstvou tylu a částí hutnějších tvořených vrsvou tylu a mušelínu. Tento typ výšivky se používá například u krajky Carrickmacross (Carrickmacross lace).
