Protahování na tylu barevnými a kovovými nitěmi, pol. 20. století |
Výšivka na tylu sice nepatří mezi pravé šité krajky (řadí se mezi výšivky - jak už název napovídá), ale protože se jedná o zajímavou techniku, která je u nás už dost zapomenutá, dovolím si ji trochu připomenout.
Pro ruční výšivku je nejvhodnější bavlněný, případně hedvábný tyl. Úplně nejdřív ho musíme vyžehlit a vypnout do rámu nebo alespoň do vyšívacího bubínku. Další postup záleží na tom, jestli budeme provádět výšivku předkreslenou nebo podle počítané nitě. A ještě si můžeme vybrat z několika druhů stehů.
Výšivka protahovaná
je založená na použití předního stehu (jehlu s nití, odpovídající velikosti ok tylu, protahujeme postupně potřebným směrem). Při vyšívání předkresleného vzoru musíme nejdříve přišpendlit nebo přistehovat kresbu vzoru pod vypnutý tyl a potom jenom co nejpřesněji vyšívat nakreslené linie. Je možné i část tylu vystřihnout - v tom případě nestačí jen přední steh, ale okraje dírek musí být pevně obšité.
Přední steh |
Protahování na tylu pole předkresleného vzoru (vzor ŠÚU |
Druhou možností je vyšívání podle počítané nitě. Nitě protahujeme podle různých schémat danými počty oček a vytváříme tak dekorativní výplně nebo samostatné geometrické tvary.
Řada dalších vzorů je také ve staré brožurce Die Tüllstickerei (nakladatelství T. Dillmont).
Často se používá také kombinace obou typů výšivky - podle předkresleného vzoru vytvoříme kontury a vnitřní plochy zdobíme různými výplněmi podle počítané nitě.
Protahování na tylu podle předkresleného vzoru, plochy vyplněné výšivkou podle počítané nitě |
Výšivka řetízkovým stehem
je tvořena řetízky přes jedno nebo více ok tylu. Může být šita běžnou vyšívací jehlou nebo častěji speciální jehlou, která vypadá spíše jako háčkovací háček s trochu ostřejší špičkou. Technika se také více podobá háčkování než vyšívání - pouze se háčkuje přes napnutou tkaninu a pak svrchní část řetízkového oka zůstává na lícové straně tylu, spodní část na rubové straně. Této technice se také někdy říká tamburování.
Vyšívání tamburovací jehlou |
I tuto výšivku je možné provádět buď podle předkresleného vzoru nebo podle počítané nitě.
V zahraničí je tento typ krajky známý jako Lierská krajka (Lierse kant), Limerick (Limerick lace) a řada dalších.
Aplikace
je další možností, jak ozdobit tyl. Většinou se kombinuje s výšivkou. Provádí se tak, že se na sebe položí tyl a jemný mušelín nebo podobná tkanina, sestehují se a výšivka se provádí skrz obě vrstvy. Pak se podle vyšitých kontur část mušelínu opatrně odstřihne. Vzor je pak tvořen střídáním vzdušnějších částí tvořených pouze vrstvou tylu a částí hutnějších tvořených vrsvou tylu a mušelínu. Tento typ výšivky se používá například u krajky Carrickmacross (Carrickmacross lace).
hermoso. labor Antigua.
OdpovědětVymazatTak jsem na základě tvého blogu zkusila šitou pidikrajku. Bylo to úmorné, výsledek se po odstřihnutí zdrcnul a tak ještě víc obdivuji tvoji tvorbu. Šitá krajka je hodně náročná.
OdpovědětVymazatTo je pravda. Ale o to větší je radost, když překonáš ty hrozné začátky a krajka začne vypadat tak, jak by měla. Pak už má šití dokonce i uklidňující účinek... :)
Vymazatjakou jehlí to vyšíváte ?
OdpovědětVymazatProtahovaná výšivka se dělá běžnou jehlou (tloušťka se přizpůsobuje tloušťce vyšívací příze) s tupější špičkou. Na tamburování existují speciální jehly (tzv. tamburovací), které se podobají háčku na háčkování. V Česku se moc nedají sehnat, větší šance je na Slovensku pod názvem "krivá ihla" nebo nejspíš přes internet jako "tambour hook".
VymazatVelmi pekná práca :)
OdpovědětVymazat