Dvojvrstvá krajka

Některé historické krajky jsou částečně šité ve více vrstvách. Většinou to bývají různé kytičky nebo jiné rostlinné motivy. Typickým příkladem je květina s vystouplým obkroužkovaným středem, jehož okraje jsou zdobeny více nebo méně komplikovaným obloučkovým vzorem. Pokud je tento vzor jednoduchý, tvořený například řadou jednoduchých obloučků, není problém je ušít bez jakékoliv podložky s nákresem jen pomocí špendlíku. Větším problémem ale mohou být složitější vzory. Nepochybuji o tom, že staří mistři byli schopni i tuto svrchní část krajky ušít zpaměti a bez podložky.

Jednou z možností je samozřejmě ušít horní část kytičky zvlášť, přiložit na spodní kytičku a vše spojit kroužkováním. Pokud ale chceme dodržet původní postup, kytičku šijeme najednou. Když si ale netroufneme na šití bez podložky a nákresu, dá se použít jednoduchá finta:

Ušijeme spodní část kytičky i s vystouplým středem.

Nákres vrchní části kytičky přelepíme průhlednou samolepicí fólií (o něco větší než vzor) a do vrcholů obloučků ušijeme pomocné stehy (zde jsou oranžové). Uprostřed vystřihneme otvor odpovídající středu spodní části kytičky. 

Fólii s nákresem nasadíme na spodní kytičku a ještě několika stehy připevníme.

Ušijeme svrchní obloučkový vzor - využíváme přitom pomocné stehy.

Opatrně odpáráme fólii s nákresem, přestřihneme ji v polovině a odstraníme. Vytaháme pomocné stehy. 

Nakonec odstraníme i spodní podložku a očistíme od pomocných stehů.